Vítejte na nových stránkách Slováckého krúžku Lužice.

Osobnosti Slováckého krúžku Lužice

Na 1. celostátních národopisných slavnostech Československo v tanci a zpěvu v roce 1946 ve Strážnici proběhla poprvé soutěž o nejlepšího verbíře. Od 2. ročníku se těchto soutěží zúčastňovali, často velmi úspěšně, i verbíři z Podluží.

Od roku 1986 v rámci 46. mezinárodního folklórního festivalu ve Strážnici byla soutěž O nejlepšího verbíře Slovácka obnovena.

Lužičané, kteří se významně umístnili:

Martin Černý (nar. 1969) Štěpán Hubačka (nar. 1976)
1987 - cena diváků 1996 - 1. místo
1988 - 3. místo 1997 - 3. místo
1989 - 1. místo 1998 - 2. místo
1991 - 3. místo 2001 - 1. místo
2002 - 1. místo
2003 - 2. míst a cena Foskar

V roce 1956 se uskutečnily první slavnosti v Tvrdonicích pod názvem Podluží v písni a tanci. V programu vystoupila i skupina verbířů vybraných organizátory. Od roku 1957 byla pak v rámci programu pořádána soutěž ve zpěvu a verbuňku.

Od roku 1965 byla v Tvrdonicích soutěž o nejlepšího verbíře nahrazena soutěží O stárka Podluží, která se skládá ze tří disciplín: -soutěží se v tanci hošije, vrtěná a verbuňk. Byla vypracována přesná pravidla včetně zásad pro hodnocení, kde se kromě tanečního projevu posuzuje i zpěv a celkové vystupování. Další součástí pravidel bylo, že soutěže se mohou zúčastnit pouze svobodní chlapci z Podluží. Vítězný stárek již nebyl uveden v hodnocení jednotlivých tanců, ze kterých se soutěž skládala.

Stárky Podluží se stali tito Lužičané:

Karel Čapka (nar. 1961) 1980, 1981, 1984 Martin Černý (nar. 1969) 1991 Štěpán Hubačka (nar. 1976) 1996, 1997, 2001

Prokop, Jan: Soutěže ve verbuňku. In: Tvrdonice. Podluží v písni a tanci. Tvrdonice 2003.

autor: MH, 2003

Taneční projevy na Podluží

Vrtěná

je párovým točivým tancem typickým pro Podluží. Začíná opět předzpěvem, pokračuje předvedením tanečnice před tanečníka, "hačkami pačkami", tj. drobným přetahováním rukou ve výši očí tanečnice, a společným vířením dopředu, dozadu a možné je i měnit směr víření.

Vrtěná se opět tančí při nejrůznějších příležitostech, zpravidla jako čtvrtý tanec po třech "kouscích" valčíků nebo polek.

Hošije

jsou dalším sólovým podlužáckým mužským tancem. Skládají se z předzpěvu, z výskoků a jsou dokončeny několika drobnými ciframi. Hošijím je přisuzována největší starobylost. Věřilo se, že čím výše šohaj vyskočí, tím vyšší bude mít v příštím roce i úrodu.

Hošije se tančí výhradně o hodech.

Verbuňk

patří mezi nejvýraznější taneční projevy na Podluží. Jde o sólový mužský tanec začínající předzpěvem, pokračující tančenou zvolněnou části tzv. "válaným" verbuňkem a rychlou částí s "úvratím", které rychlou část ještě jednou opakuje. Tanec se skládá z jednotlivých poskoků nazývaných "cifry". Jsou ukázkou tanečníkova mistrovství. Verbuňk se tančí sólově i ve skupině a má několik forem.

Tanečník verbuňku se nazývá verbířem. Výborní verbíři jsou váženými členy chasy. Svému umění učí mladé šohaje. Tak se verbuňk dále šíří a rozvíjí.

Tento heroický tanec je tančen při nejrůznějších příležitostech, nejvíce však o hodech.

autor: MH,2003