Slovácký Krůžek Lužice

Vítejte na nových stránkách Slováckého krúžku Lužice.

Slovácký krúžek Lužice
Vás srdečně zve na

Velikonoční košt vína

Dne 16.4.2017 v 16:00

V sále Sokolovny v Lužicích
hraje CM Slovácko mladší.

Přijďte ochutnat chloubu místních vinařů, poslechnout si a zazpívat svoji oblíbenou písničku.

Logo

Kdo? Slovácký krúžek Lužice!

Vitajte na oficiálních stránkách Slováckého krúžku Lužice. Kde jsou pro Vás připraveny informace, zajímavosti, fotky a mnoho dalšího co už je nebo není nějak spřízněno s moravským folklórem.

Články

Z HISTORIE – FAŠANK V LUŽICÍCH

1.3.2007 v 21:07 přidal
Masopustem je označováno období od Tří králů (6.ledna) do popeleční středy (v sedmém týdnu před Velikonocemi) 1). Délka i doba masopustu se tedy proměňuje. Na Slovácku jej známe také pod pojmem „fašank“ (psáno i „fašaňk“) 2), „ostatky“ nebo „končiny“ 3). Nadcházející čtyřicetidenní půst byl v minulosti důvodem, aby se lidé ještě naposled oddali nejrůznějším lidovým slavnostem a taškařicím. Toto veselí přirozeně vrcholilo těsně před počátkem půstu. Hlavně pak v sobotu a v neděli, ale někde i přesně v úterý před popeleční středou, ve kterou se již nemělo jíst maso, nehrála hudba k tanci, nekonaly se žádné zábavy. V očekávání půstu je i jídlo podávané na fašanku náležitě tučné a mastné. Nechybí domácí klobásy a uzené. Pije se víno a slivovice. K fašankům se vztahuje i mnoho tradičních zvyků. Jsou to především masopustní obchůzky v maskách. O slavení fašanku se kronika obce Lužice poprvé zmiňuje v roce 1934 4). Kromě hodů, „velikonoční šlahačky“, „vinobraní“, „dožínek“ a vánočních zvyků (střílení, troubení a koledování) se v Lužicích v té době slavil i po 2 dny fašank, ovšem s poznámkou „bez maškar“. Fotografie z muzejního archivu obce Lužice nám však přibližuje fašank v Lužicích v roce 1927. Masky na téma „??? cirkus“ 5) obcházely jednotlivé usedlosti a předváděly cirkusové představení. Každý rok se téma obchůzky měnilo podle aktuálních kulturních a společenských událostí. V podobném duchu pravděpodobně probíhaly i obchůzky před rokem 1927 a krátce po něm. S fašankem v Lužicích se na stránkách lužických kronik podruhé setkáváme až v roce 1970 6). Ve výčtu zábav konaných v obci je zmíněna i „fašaňková zábava“, kterou pořádal Český svaz žen (ČSŽ). Tuto akci organizoval ČSŽ po dalších 20 let. Zmínky v kronikách jsou v letech 1971, 1979, 1980, 1981, 1982 7), 1984, 1985, 1986, 1987, 1988, 1989, 1990. Je pravděpodobné, že ČSŽ pořádala fašankovou zábavu po tuto celou dobu. Zápis z roku 1981 nám přibližuje fašank blíže. Zábava byla nejvíce navštívenou z celé plesové sezóny a s nejkrásnějšími maskami a tanečním projevem přišly skupiny „Harém“ a „Kosmonauti“. Fašanky v Lužicích se tedy slavily jen taneční zábavou v Sokolovně v maskách. Obchůzky po „dědině“ již byly dávnou minulostí. V roce 1989 se dovídáme, že i přes pečlivou přípravu byla návštěva fašankové zábavy poměrně malá. Současně uspořádali v Mikulčicích „Country bál“, kam se odešla bavit téměř všechna mládež z Lužic. Malý finanční výtěžek ubral chuti členkám ČSŽ pořádat fašankové zábavy v dalších letech 9). V roce 1991 si navíc členky ČSŽ stěžují, že náklady na pronájem sálu jsou příliš vysoké, což znemožňuje pořádat jakékoli další akce 10). Znovu obnovený fašank uspořádal v Lužicích Slovácký krúžek Lužice 17. února 2007. Čerpal spíše z tradic celého Slovácka a především tradice fašankových obchůzek. Proto fašankový průvod vedli tanečníci s šavlemi v čele s gazdou, kteří tančili původně obřadní kruhový tanec „pod šable“ za doprovodu místního „lužického štrajchu“ (trumpety, harmoniky a ozembuchu). V průvodu však nesměli chybět ani kominíci, kteří přináší štěstí společně s beruškou, cikánky věštící budoucnost, babka schovávající pochutiny, maska smrti symbolizující zimu, nebo postavy „slaměných“ a medvěd. Průvodu se zúčastnilo i několik dětí z Dětského národopisného souboru Lužičánek. Průvod vyšel ze Starého kvartýru do ulic U Vrchnice, Dvorní, Vinohrádky, Záhumenní a Velkomoravskou zpět na Starý kvartýr. Členové chasy by rádi poděkovali všem, u kterých našli během obchůzky dveře otevřené se štědrým pohoštěním. Poděkování však také patří stárkům Jakubu Buchtovi a Ondřeji Maradovi, stárkám Lence Maradové a Pavle Krchnivé i nejmladšímu z mužáků Jiřímu Molnárovi za iniciaci a obnovení tohoto tradičního zvyku. Je potřeba poděkovat i všem, kteří se na celém fašaňku podíleli, zvláště pak členům Muzejního spolku v Lužicích. Fašank v Lužicích tentokrát sice nezaznamenal větší odezvy u většiny obyvatel Lužic, ale byl obnoven zvyk, který je jedinečným kulturním pokladem Slovácka i podlužáckých Lužic. 2007_fasank_00 2007_fasank_05 2007_fasank_06 2007_fasank_07 2007_fasank_08 2007_fasank_01 2007_fasank_03 2007_fasank_04
  1. BLÁHOVÁ, Marie: Historická chronologie. Praha: Libri, 2001. s. 934 a 938.
  2. Slovo pochází ze staroněmeckého vastschanc (složeno z vast = Fest – svátek a schanc = Schenk – výčep) tedy ve významu slavnostního výčepu nebo nápoje před půstem (HOLUB, Josef - LYER, Stanislav: Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím. Praha: SPN, 1967. s. 163.).
  3. Na znamení konce bohatého stolu (STAŇKOVÁ, Jitka – BARAN, Ludvík: Masky, démoni, šaškové. Pardubice: Theo, 1998. s. 8.).
  4. SOkA Hodonín, fond Oú_Lu, inv.č.123, Kronika obce Lužice I., s. 104.
  5. Na fotografii je bohužel přídomek cirkusu nečitelný.
  6. SOkA Hodonín, fond MNV-Lu, inv.č.11, Kronika obce Lužice IV., s. 24.
  7. Tamtéž, s. 44, 256, 291, 342, 378.
  8. SOkA Hodonín, fond MNV-Lu, inv.č.12, Kronika obce Lužice V., s. 37b, 67b, 81a, 91b, 107b, 117a, 140a, 153b, 179a, 209a.
  9. Tamtéž s. 179a.
  10. Tamtéž s. 226a.
Miroslav HavlíkPro Lužický zpravodaj, 1. 3. 2007

Písně

Keď sem já byl osnáct ročků mládenec

Keď sem já byl osnáct ročků mládenec
vyzval sem já švarné dívča na tanec.
/: Tancuj se mnů, duša moja
šak nebudeš žena moja, duša má. :/

Počkaj, milá, urobím ti taký špás,
až ty půjdeš se svým milým na sobáš.
/: Veznu život jemu, tebje,
naposledy aj sám sebje, duša má :/