Slovácký Krůžek Lužice

Vítejte na nových stránkách Slováckého krúžku Lužice.

Slovácký krúžek Lužice
Vás srdečně zve na

Velikonoční košt vína

Dne 27.3.2016 v 16:00

V sále Sokolovny v Lužicích
hraje CM Grajcar.

Přijďte ochutnat chloubu místních vinařů, poslechnout si a zazpívat svoji oblíbenou písničku.

Logo

Kdo? Slovácký krúžek Lužice!

Vitajte na oficiálních stránkách Slováckého krúžku Lužice. Kde jsou pro Vás připraveny informace, zajímavosti, fotky a mnoho dalšího co už je nebo není nějak spřízněno s moravským folklórem.

Články

Verbuňk světovým fenoménem

9.6.2006 v 21:23 přidal

Jistě mnohým z vás neunikla na sklonku loňského roku zpráva, že v pátek 25. Listopadu 2005 prohlásil generální ředitel UNESCO Koďchiro Matsuura tanec „Slovácký verbuňk“ za „Mistrovské dílo ústního a nemateriálního dědictví lidstva“. Pro Českou republiku je to historicky vůbec první zápis na seznam, který vznikl v roce 1997 a nyní čítá na 90 položek. Verbuňk se tak zařadil po bok podobně oceněných mistrovských děl světové kultury, jakými jsou např. brazilská samba, vířivé tance tureckých dervišů, gruzínské polyfonní zpěvy, japonské divadlo kabuli a mnoha dalších. Spolu s verbuňkem získala v roce 2005 toto vzácné ocenění i první nominace od našich sousedů – „Slovenská fujara“.

Verbunk_01

Martin Černý při soutěžním verbuňku ve Strážnici 1992

Představovat verbuňk lužickým občanům jakožto mužský sólový, skočný, improvizovaný tanec se staletou tradicí, asi není třeba. Tak jako v mnoha dalších obcích Slovácka, i v Lužicích se můžeme s verbuňkem každoročně setkávat v podání místních i přespolních šohajů a mužáků při všech tradičních příležitostech, jakými jsou zejména hody, vinobraní či krojový ples. Tradice verbuňku je tedy i v Lužicích stále živá, je přirozenou cestou předávána z generace na generaci a co je zejména důležité – nadále se rozvíjí. Svědčí o tom nejen dlouhodobě vysoká pěvecká a taneční úroveň mnoha místních šohajů i mužáků, ale i nemálo osobností z jejich řad, jejichž jména se stala ve spojení s verbuňkem skutečnými pojmy, známými po celém Podluží nebo i po celém Slovácku. V posledních desetiletích k tomu přispěly zejména soutěže ve verbuňku, konané např. ve Tvrdonicích a ve Strážnici, kde někteří Lužičané opakovaně dosáhli na mety nejvyšší.

Poněvadž jsem měl možnost být v kontaktu s těmi, kdo tuto nominaci pro UNESCO za Českou republiku připravovali, mohu jen potvrdit, že to stálo obrovské množství úsilí, vůle a několikaleté cílevědomé práce mnoha nadšených lidí. Celou tuto výzkumnou práci zastřešoval Národní ústav lidové kultury ve Strážnici. Věřte nebo ne, ale v rámci tohoto výzkumu bylo napočítáno a zdokumentováno na 150 slováckých obcí a měst, kde se verbuňk živě tančí nebo alespoň doložitelně tančíval!

Verbunk_02

Hody Lužice 1992, domácí chasa při zahajovacím verbuňku

Výsledkem této mnohaleté práce a zároveň jednou z hlavních částí dokumentace, nyní uložené v archivu UNESCO pro mnoho dalších generací lidstva, je vedle podrobných písemných a fotografických záznamů také 6 videokazet, na kterých jsou zaznamenány všechny známé formy projevů verbuňku v šesti hlavních slováckých regionech (Podluží, Kyjovsko, Hanácké Slovácko, Horňácko, Strážnicko a Uherskohradišťsko s Uherskobrodskem). Lužické patrioty jistě potěší, že na videokazetě věnované Podluží je několik pasáží, ve kterých jmenovitě figuruje naše obec nebo naši rodáci. Jedná se zejména o záběry z částečně inscenovaného natáčení na lužických Cyrilských hodech (v roce 2001), záběry Lužičanů jakožto přespolňáků na hodech v Dolních Bojanovicích (2000), záběry z natáčení ve Tvrdonicích a ve Staré Břeclavi, z verbířské soutěže ve Strážnici nebo z inscenované krojové svatby v Hlohovci (1997).

A co lze od této pocty pro verbuňk dále očekávat? Už jen to, že se verbuňk dostal do širokého světového kulturního povědomí, je pro jeho uchování a další rozvoj velkým přínosem. Navíc se Česká republika podáním nominace zavázala, že verbuňk bude vynaložením všech dostupných prostředků udržovat a ochraňovat. Velmi si přeji, aby nezůstalo jen u tohoto závazku, ale aby se závazek ze strany státu projevil i skutečnými činy, zejména větší podporou nejen verbuňku, ale celé české a moravské tradiční lidové kultury vůbec. Vždyť živá lidová kultura je jedním ze základních pilířů našeho národa! Když si ji dokážeme uchovat, jsem si jist, že si uchováme také naši národní svébytnost i navzdory hrozbě postupující světové „globalizace“ a stírání rozdílů kultur. Lhostejno, zda se někdy v budoucnu budeme jmenovat „Česká republika“ nebo třeba „Spojené státy evropské“.

Udržujme tedy verbuňk stále živý i pro další generace!

Nejvýraznější verbířské osobnosti z Lužic:

Štěpán Příkazský (1902-1993), Josef Balun (1930- 1987), Jaroslav Král (*1957), Karel Čapka ml. (*1961), Martin Černý (*1969), Štěpán Hubačka (*1976)

Hubačka, Štěpán. Verbuňk světovým fenoménem. Lužický zpravodaj. 2006, č.2, s. 34-35

Písně

Keby sa ptali

Keby sa ptali Hodonští páni,
pověz jim milá /: že mňa tu néni :/.

Že mňa tu néni, ani nebylo,
že mňa v hájíčku /: drevo zabilo :/.

Nebylo drevo, bylo slovéčko,
co mě zranilo /: moje srdéčko :/.