Název mise: Operace zalomený koštéř
Účastníci: stárek Petr Marada, vícestárek Lukáš Kopřiva alias Bobor, chasovní pokladník a hlavní sponzor Ondra Damborský, šohaj administrátor Jakub Hromek
Místo: 45°3‘30.913“N 13°40‘31.818“E (pobřeží západní Istrie, město Rovinj, autokemp Polari, sektor G, parcela 561)
Zahájení mise: 18.7.2013, 11:44:37 PM SEČ
Ukončení mise: 21.7.2013, 10:07:26 PM SEČ
Cíl mise: Průzkum pozemního a podmořského terénu, testování odolnosti organismu při konzumaci alkoholu v extrémních podmínkách, působení jižních slunečních paprsků na moravskou pokožku, měření koncentrace soli v mořské vodě, vzájemná interakce s domorodými i nedomorodými obyvateli a reprezentace folkloru a obce v zahraničí.
Průběh mise: Start byl původně plánován na rok 2012, avšak z technických důvodů jsme jej museli o rok odložit. Ve skupině, která se na akci dlouhodobě připravovala, chyběl pouze ladič pian. Ten se naštěstí k výpravě nakonec připojil, a to pouhých 6 hodin před jejím začátkem. Byl to pravda více pijan než ladič, ale jeho přínos pro tým byl (ne)zanedbatelný.
Pro naši misi jsme jako dopravní prostředek zvolili osobní automobil značky Škoda Fabia Combi 1.4 červený, bez klimatizační jednotky. Trasa naší cesty do Chorvatska vedla přes Rakousko a Slovinsko. Původním cílem byla turistická destinace Rabac. Ta však nesplnila naše náročné požadavky a my se rozhodli pro plán B. Ten obsahoval několik větších měst severně od Puly. Jako první bylo město Rovinj, které požadavky splnit muselo, protože absence klimatizační jednotky se na účastnících značně podepisovala a teplota ve voze začínala dosahovat kritických hodnot. Na doporučení domorodce jsme pro rozbití základního tábora zvolili autokemp Polari nacházející se 4 km JV od centra města. Ten byl osídlen zejména německy, holandsky a italsky hovořícími turisty.
Záměr dokonale splynout s okolím vzal za své ve chvíli, kdy jsme v blízkosti hlavní cesty postavili náš sytě oranžový historický stan KAMÝK vzor 1973, který v automobilu zabíral polovinu kufru, ta druhá patřila sadě kempingového stolku s židličkami vyrobenými téhož roku. Stan nebyl jedinou věcí, kterou jsme narušovali zaběhnutý stereotyp kempu. Plátěná košile, červenice a čižmy také nepatřily k věcem, na které by byli běžní turisté zvyklí. Abychom je více nestrašili a lépe zapadli v cizím prostředí, zvolili jsme raději maskovací plážový oděv.
Dále jsou naše vzpomínky mlhavé, pravděpodobně v tom má prsty vyšší intenzita slunečního záření v kombinaci se silnou dehydratací, na kterou nestačilo ani víno z těšických búd, ani pivo z Plzně, ba dokonce ani domácí destilovaná lihovina z kratinských meruněk. Matně se nám vybavují plážové turnaje v pokeru, fazole značky Western & Cowboy, jejichž požití mělo za následek vykázání dotyčného ze stanu, absence kopečkové zmrzliny, předražené 9° pivo, opalující se cizinky, večerní zábavy pod vedením chorvatské verze Evy a Vaška a josefovské hody. Uteklo to zkrátka jako mořská voda.
Závěr: Misi hodnotíme velmi kladně. Avšak cíle, které jsme si zadali, nebyly dostatečně splněny, a proto ji budeme muset v příštím roce zopakovat. Pravděpodobně v jiné destinaci a s větším počtem účastníků, protože víc hlav víc ví a víc vypije.
Polari
Polari
Polari
Polari – Bobr spáč