Vítejte na nových stránkách Slováckého krúžku Lužice.
Horenka hora, zelená hora. A z tej horenky kdosi mňa volá A z tej horenky kdosi mňa volá. Volá mňa volá, galánka moja Poď k nám šohajku, sama su doma Poď k nám šohajku, sama su doma. Ej horenka horuje ej děvenka banuje Ej horenko nehoruj aj děvenko nebanuj Ej nebanuj nebanuj ej nemáš co banovat Ej mosela bys se mnů ej po světě vandrovat Pod šable pod šable aj pod obušky My všechno bereme aj plané hrušky Tady nám nedali tady nám dajů komára zabili slaninu majů Ej Javorinka šedá ej kdože pod ňů sedá Ej uherští zbojníci ej zabili tam Žida Ej keď ho zabíjali ej tak mu povídali Ej nepůjdeš židáčku ej z Uher do Moravy Ej, gajdošku s gajdama, ej, obraťsa, poď s nama, Ej, na druhů dědinu, ej, namlúvat děvčinu. Ej na straňanskéj veži ej dva kosírky visá Ej já jich dostat mosím ej keď mňa neobjesá E kebych já byl věděl ej že mňa budů věšat Ej veru bych si nešel ej šibeničky tesat. Ej šibeničky troje ej keré budů moje Ej či horní či dolní ej lebo ty prostrední Ej toto je ten šátek ej co ně milá dala Ej a já jí ho vrátím ej aby neplakala Hop dívča mariáš z turkyniska boty máš Sochorem sa opasuješ a měchem sa podpíráš Három három pod kočárom dajte dívča fašančárom Fašančáré to sů chlapci ošidili dívča k tanci Ej běžala ovečka ej hore do kopečka Ej a baránek za ňu ej vyskočil si na ňu Fašaňky, fašaňky, Veliká noc bude, kdo nemá kožucha, tomu zima bude. Má milá premilá, snáď bylas opilá, čo se ti pověděl, všecko´s mi věřila. Tanulenky tanu, prikryla si dlaňú aby jí nefúkal ostý věter na ňu. Súsede, súsede, žena sa mi brání, pomož mě ju svalit, dám ti kopu slámy. Vrbina, vrbina, mamičko svrbí mňa, dceruško mě také, sme obě jednaké. Jak sem šel z oračky, dala mi stojačky lepší to dopadlo, ako hore značky. Otvíraj, šenkérko, vrata, vedeme zbojníčka brata. Hojaja, hojaja, hoja, vedeme zbojníčka brata. Horenka, hora,zelená hora, |:kdosi mňa do téj horenky volá.:| Volá mňa, volá, frajárka moja, |:priď k nám, šohajku, sama su doma:| Dziny, dziny, od dzedziny a já porád dziny, dziny. Hop, děvča, ne moje, prohodím ťa pres oje, pres ojíčko, pres osy, hop, děvča moje si. Hop, děvča, marijáš, z turkynišťa boty máš, sochorem sa opasuješ a měchem sa podpíráš. Ej hora, hora Ej hora, hora, zelená hora, [: a z tej horenky, kdosi ňa volá. :] Volá ňa, volá, galánka moja, [: Priď k nám šohajku, sama su doma. :] Sama su doma, naši v kostele, [: přijď k nám šohajku, do mej postele. :] Sama su doma, žádného néni, [: přiď k nám šohajku, mé potěšení. :] A já nepudu, néni mně možná [: Mosím napásti do rána koňa :] Koňa napásti, trávy donésti, [: už ťa má milá, už ťa mám dosti. :] Ej horenka horuje Ej, horenka horuje, ej, panenka banuje, ej, horenko nehoruj, ej, panenko nebanuj. Ej, běžela ovečka, ej, hore do kopečka, ej, a beránek za nu, ej, vyskočil si na ňu. Ej, gajdošku s gajdama, ej, obraťsa, poď s nama, ej, na druhů dědinu, ej, namlúvat děvčinu. Ej, dala bych ti dala, ej, třeba pod rebríkom, ej, dyby sa nedíval, ej, farár s kostelníkom. Ej, má milá, má milá, ej, máš pěkné kolena, ej, pusti ňa mezi ně, ej, budeme rodina. Ej, dybych já byl věděl, ej, kde ně budú věšat, ej, nechodíval bych já, ej, šibenišky tesat. Ej, šibeničky troje, ej, kerá bude moje, ej, dolní nebo horní, ej, nebo ta prostrední. Ej, umrela ně žena, ej, na svatú trojicu, ej, už sem ju pochoval, ej, tú starú opicu. Ej, nebyl sem já doma, ej, byl sem v Hodoníně, ej umrela ně žena, ej, už si odpočine. Ej, javorinka šedá, ej, kdo že pod ňú sedá, ej uherští zbojníci, ej co zabili žida. Ej, jak ho zabíjali, ej, tak mu povídali, ej, nepůjdeš, židáčku, ej, z Uher do Moravy. Ej, na straňanském věži, ej, dva kosírky visá, ej, já jich dostať mosím, ej, keď mňa hneď oběsá. Fašanku, fašanku Fašaňku, fašaňku, už je ťa namále, jako tej rosenky, na zelenej trávě. Už sa fašaňk krátí, už sa nenavrátí, staré baby lajů. že sa nevydajů. Fašaňku, fašaňku, zelený krušpánku, nebudu ťa nosit enom do fašaňku. Na konci fašaňku, kdo nemá galánku, už ju mět nebude, protože půst bude. Pod šable, pod šable, aj pod obušky, my berem všecko, aj plane hrušky. Tady nám nedali, tady nám dajů, komára zabili slaninu majů. V jednej ďúře netopýři a vdruhej sú vrabci, kdo jich bude vybírati, ti těmičtí chlapci. V jednej ďúře netopýři a v druhej sú chrústi, počúvajte lidé milí, co vám budu hústi. Teče voda z vinahrada, do dolního konca, stare baby do roboty a mladé do tanca. Toto bude na cibulku, toto bude na křen, toto bude na konopě, toto bude na len. Náš tatíček nebožtíček, dej mu pánbu nebesa, on vozíval na tragači stare baby do lesa. Nepojedem na robotu, až pojedú zemané, oni majú koně vrané, a my máme strhané. Nepojedem na robotu, až pojede Vávra, kolečka mu vrzukajú, veze na nich ďábla. Jeden beran, dva berani, oba jedné srsti, podívaj sa moja milá, co to držím v hrsti. Fašaňku, fašaňku, velká noc bude, kdo nemá kožucha, zima mu bude. Három, fárom, podkočárom, dalo dívča fašančárom. Fašančáre, to sú chlapci, ošidili dívča v tanci. Do šátečku červeného, rozmarýna zeleného. Staré baby to sú, to sú, od starosti vejca nesú. Hore polem, dolú polem, švarné dívča ide kolem. Hore mezú, dolú mezú, ja si také na ňu vlezu. U panského jatela, u panského háju, povídaly sobě baby akú kerá majú. Ta jedna má kudrnatú a ta druhá hladkú a ta třetí na kyselo a ta čvtrtá sladkú. Kázali mě sito spravit, ja jsem spravil řičicu, kázali ně chlapa spravit, já jsem spravil děvčicu. Gajdoš, gajdoš, dobrý gajdoš, ošidl by dívča za groš. Gajdoš, gajdoš, dobrý gajdoš, gajdoval by týdeň za groš.