Po dlouhé době jsem se konečně odhodlal a shlédl jsem tento vysoce oceňovaný oscarový film. Z tohoto snímku vyzařovalo velké očekávání byť, že režie se ujal výborný Darren Aronofsky(Wrestler,Requiem za sen) nebo moje nejoblíbenější herečka Natalie Portman. Ale jak už jsem od začátku věděl, na tento film prostě musím mít chuť.
Film začal jako každé psycho-drama pozvolna a nechal diváka vtáhnout do děje. Pro dívaka neprozkoumané prostředí baletu, působilo velmi poutavě, bylo příliš odstrčeno od pro mě příliš násilných psychologických scén, které ke konci filmu začínali být únavné. V polovině filmu, jsem čekal, nějaký zvrat, nějakou myšlenku, ale ta se až do konce nedostavila a film, jak začal, tak i skončil. Arnofosky dal do filmu opět kus sebe, což je jen těžko přehlédnutelné, ale nic zajímavého. Finále jsem skoro trpěl a přál si, ať už je konec.
Brilantní výkon Natalie Portman, který si po právu zasloužil sošku, je ovšem jediné co mě zaujalo. Za zmínku snad stojí skvělá hudba, kterou složil jako u více filmů pro Aronfoskyho světově uznávaný skladatel Clint Mansell.
Tento kousek mě vyloženě nesedl, nicméně i tak bych ho doporučil na shlédnutí, už jen kvůli Natalii, která se do role vžila a mít trochu více svalů, tak doopravdy odletí. 
